Rojení je přirozená vlastnost včel. Pro včelaře je někdy žádoucí- když potřebuje rozmnožit včelstva, ale většinou nežádoucí – protože snižuje medný výnos. Jsou včelstva, která se dokáží vyrojit i několikrát opakovaně, až v úle nezbyde skoro nic. Toto je dědičná vlastnost,proto tato rojivá včelstva můžeme napravit jedině výměnou matky,která  je prošlechtěná na malou rojivost.

V usazených rojích také co nejdříve vyměníme matku. Toto je první a základní protirojové opatření. Ale protože rojivost u včel nejde vymýtit, musí včelař rojivosti zabránit dalšími opatřeními. Je to dále včasné přidávání mezistěn, aby včely měly kde stavět a dostatečný prostor v úle – dnešním vyšlechtěným výkonným matkám už nestačí jen plodiště a medník.

Nejnovější metodou je přidávání rámků bez mezistěny pro stavbu trubčího díla v plodišti. Od poloviny dubna – asi po deseti dnech přidáváme do plodiště k plodovému hnízdu postupně  3-4 prázdné rámky- bez mezistěn. Tím se sice částečně omezí množství včel dělnic, ale je zde stále dostatek otevřeného plodu- i trubčího a mladušky  mají kde předat svoji krmnou šťávu, jejíž přebytek bývá příčinou rojení. Pokusy ukázaly, že se tím nesnižuje medný výnos. Protože trubčí plod je podstatně víc napadán varroázou, musíme  tyto trubčí plásty nejpozději do koce června postupně odstranit a to tak, že nejdříve odebíráme plásty se zavíčkovaným plodem, protože  varroáza se stěhuje do buněk dva dny před zavíčkováním plodu. Tím také děláme důležité protivarroázní opatření. Plásty pak likvidujeme ve slunečním tavidle, nebo je vyvaříme. Z plástú se zavíčkovaným plodem také můžeme vytočit případný med. Postupně po zavíčkování plodu odebereme všechny trubčí plásty. Ihned po zrušení medníků ještě přeléčíme včelstva kyselinou mravenčí - Formidolem.